|
Lokomotivy T478.3 a T478.4 ČKD
Brejlovci Roco ve velikosti H0 |
|---|
|
Modely lokomotiv T478.3 a T478.4 ČKD pocházejí z produkce Roco, kde jsou v různých modifikacích vyráběné již řadu let. Pohon je řešen motorem s pětipólovou, šikmo vinutou kotvou, který je uložen ve středu robustního kovového rámu. Motor pohání prostřednictvím kardanů a převodovek v podvozcích všechna dvojkolí. Z výroby je jedno dvojkolí opatřeno plastickou bandáží pro zvýšení tažné síly. Elektronika je jednoduchá s centrální deskou nad motorem vybavenou osmipólovým rozhraním pro dekodér dle NEM652. V základním provedení umožňuje ovládat jízdu a návěstní světla, vždy čelní bílá a koncová červená společně se směrovou závislostí. Modely posledních výrobních sérií (od roku 2022) jsou vybavené motorem s třípólovou kotvou a konektorem s rozhraním PluX22. Digitalitace T478 ČKD trochu jinak Digitalizece dále popsaná u lokomotiv T478.3 a T478.4 je analogicky uplatněna a provedena též u lokomotiv T478.1 a T478.2 což jsou konstrukčně téměř shodné modely. Rozdíl je pouze v provedení lišty pro osvětlení strojovny. Lokomotivy nejsou ozvučeny a ani výhledově se s jejich ozvučením nepočítá. Ze všeho nejvíce jsem u lokomotiv postrádal nezávislé ovládání předních a zadních návěstních světel. Chybělo mi rovněž osvětlení kabin a osvětlení strojovny a to také proto, že mnou použitý dekodér Zimo MX630 disponoval řadou nevyužitých funkčních výstupů. Úprava původní desky by asi možná byla, ale určitě by v lokomotivě vznikla nepřehledná změť drátků a přídavných modulů se spínacími tranzistory. Rozhodl jsem se proto pro jinou úpravu a navrhnul novou základní desku s elektronikou. Ustoupil jsem od rozhraní NEM652, nepoužil jsem ani PluX22 a to z důvodu nevýhodného uspořádání vývodů a z toho plynoucí zbytečné složitosti plošných spojů. Navrhl jsem si vlastní rozhraní, nazvané RewX14 podle použitého čtrnáctipinového konektoru. Vybraný konektor s roztečemi pinů 1,27 mm je vodným kompromisem, neb neježe poskytuje požadovaný počet kontaktů, ale zároveň znamená potřebnou úsporu místa, kterého v lokomotivě není nazbyt.
Dekodér v provedení RewX14
Úpravy provedené na pohonu a pojezdu Pokud jde o pojezdovou část lokomotivy, tak úpravy jsou minimální. Ze všech zde uvedených lokomotiv T478 ČKD byla snesena hnací dvojkolí s plastickými bandážemi, neb i při jejich absenci jsem shladal tažnou sílu více než dostatečnou. Dále jsem měl, i když nevím, zda opodstatněné, obavy z nadměrného namáhání spřáhel, neb jedním z požadavků byl provoz lokomotiv ve dvojici při řízení každé lokomotivy samostatným ovladačem (myší) a to z toho důvodu, že zkoušky konfigurace provozu v přípřeži nedopadly příznivě: Při první aktivaci nadproudové ochrany se nakonfigurovaná přípřež rozpadla a bylo ji nutné konfigurovat znovu, což není úkon proveditelný stiskem dvou tlačítek. Jako náhradní jsem použil dvojkolí dodávána jako náhradní díly a to vždy v příslušném odpovídajícím barevném provedení. U lokomotiv novější výroby, jež jsou vybavené z výroby pouze třípólovým motorem s odlišnou trakční charakteristikou jsem šel s úpravou pojezdu dále a provedl jsem remotorizaci s použitím osvědčeného „normálního“ motoru Roco 85122 s pětipólovou, šikmo vinutou, kotvou. Přišlo mi to jako sofistikovanější řešení, než složitě nastavovat individuální trakční charakteristiku tak, aby křivka byla shodná s vozidly vybavenými kvalitnějším, tj. pětipólovým, motorem. Úpravu samu jsem provedl zatím u první lokomotivy (T478.1209) a byla sama o sobě je velice jednoduchá, stačilo jen vložit nový motor do rámu, vyměnit pružinky přívodu napájecího napětí a mezi desku s plošnými spoji a motor vložit správnou distanční podložku (Roco 106116). Oba kardany jsem potřeba zkrátil na délku 21 mm vyříznutím délky cca 3,5 mm a nasunutím obou částí do tenkostěnné kovové trubičky. Jde samozřejmě použít kardany Roco 87171 dodávané jako náhradní díl. Motor 85112
Motor 145556
Srovnání charakteristik obou motorů zde. Úpravy realizované na jednotlivých lokomotivách. Čtyřkový Brejlovec T478.4048 byl prvním z řady takto upravených lokomotiv. Úprvy jsou provedeny v rámci rozsahu základní sady vylepšení popsaných v článku, dále jsou ještě doplněny leptané kovové tabulky s označením řady, vlastnické tabulky a tovární štítky ČKD. Z čely byly odstraněny kabely s topnými spojkami, jejichž konce visely nevzhledně "do vzduchu" a na jejich místo byly dosazeny topné spojky z dodávané sady výlisků. Ty byly v dolní části ukotvené ve výřezu pro pohyb kinematiky, kdy byly pro ně vypilovány přesné zářezy. To samozřejmě komplikuje demontáž skříně lokomotivy, neb je nezbytné konce topných kabelů nejprve vysadit ze zářezů a pak teprve skříň sejmout. Na druhou stranu, toto uspořádání zásadně vylepšilo vzhled čelních partií lokomotivy.
T478.4048 (Roco 72962) * * * Dalším z takto upravených Brejlovců je T478.3117, s rozsahem úprav provedených v rámci základní sady vylepšení popsaných v článku, dále jsou ještě doplněny leptané kovové tabulky s označením řady, vlastnické tabulky a tovární štítky ČKD. Je změněno inventární číslo.
T478.3117 (Roco 72050) * * * Stejným způsobem jako předcházející lokomotiva je upravena také slovenská muzejní lokomotiva T478.3109, ani u této lokomotivy tedy nejsou provedeny úpravy nad rámec základní sady vylepšení.
T478.3109 (Roco 72052) * * *
Po zvládnutí rekonstrukce elektrické instalace přišly na řadu úpravy vzhledu. Výrobní program Roco nenabízí starší provedení lokomotivy se dvěma návěstními světly. Potíž spočívá v tom, že zatímco čtyřsvětlová varianta má rozteče vnějších návěstních světel 1750 mm, má dvousvětlová varianta rozteč návěstních světel 1500 mm. Lokomotiva T478.3078 má upravený čelník,
T478.3078 se dvěma návěstními světly na čelníku (původně Roco 72050) * * * O rok později se objevilo v prodeji celočervené provedení lokomotivy T478.3 se žlutými výstražnými pruhy na čelech s označením T478.3210. Úpravy tohoto provedení jsou opět minimální a provedené v základním rozsahu popisovaným v úvodu.
T478.3210 (Roco 72946) * * *
Výrobce v minulosti nabízel rovněž celočervené provedení této lokomotivy bez výstražných pruhů na čelech, dnes jsou však tyto modely dávno vyprodané a tudíž nedostupné. Úprava na takové provedení spočívá tedy v odleštění žlutého pruhu a přestřiku čela. Po odstranění žlutého pruhu bylo čelo pečlivě vykryto maskovacími šablonkami z maskovacího papíru Tamiya a přestříkáno nejprve červenohnědým Fine Surfacerem Tamiya a poté červenou barvou Aerosol Art v odstínu RAL3001.
T478.3215 s přestříkanými čely obu kabin (původně Roco 72946) * * *
Rozsahem největší úpravu vzhledu představuje lokomotiva T478.3334 jež je zpodobněna v posledním nátěru,
T478.3334 se širokým výstražným pruhem (původně Roco 72946) * * * |
Nová deska obsahuje přídavné obvody ke spínání osvětlení strojovny a pro tlumení dálkového reflektoru. Osvětlení strojovny je provedeno dvojicí lišt nasazených na konektorech. Lišty jsou umístěné po stranách strojovny, každá se sériově zapojenou trojicí LED velikosti 0805 a 0603. U novějších provedení jsou všechny LED ve velikosti 0603. Další LED jsem aplikoval do stropu kabiny, kde jsem pro ně vyvrtal otvor pr. cirka 2 mm zasklený sklíčkem z čiré pryskyřice. Z horní strany stropu je vlepena LED pomocí černé samolepicí pásky. Zde je dobré připomenout, že při úpravách modelu je nezbytné dbát na dobré a pečlivé odstínění všech vnitřních prostor tak, aby světlo od LED nepronikalo různými škvírami. Působí to pak velmi rušivě. Po provedených úpravách je proto nezbytné pečlivě olepit všechny hrany stanovišť, dále je potřeba černým matným papírem zakrýt filtry v bocích střechy, které jsou prolisované, a světlo ze strojovny jimi intenzívně proniká ven. Ze stejného důvodu jsem opatřil všechna volná místa v pojezdu výplněmi z černého nebo aspoň tmavě šedého molitanu. Deska elektroniky dále obsahuje všechny předřadné rezistory k LED a obvody pro napájení motoru a odrušení přesně ve shodě s originálem. Poslední zbývající funkční výstup z dekodéru jsem pak využil pro tlumení reflektoru. To je řešeno zkratováním příslušné LED. Vzhledem k tomu, že jsou jako předřadné použity rezistory o odporu 4,3 kohm zvýší se zkratováním LED odběr proudu o cca 0,8 mA, což je vzhledem k odběru celé lokomotiv zanedbatelné. Reflektor tedy není ovládán (zapínán) samostatně, ale teprve po zapnutí osvětlení je vypínán, tj. tlumen zvoleným funkčním tlačítkem (naprogramováno na F4) na ovladači. Využit je tedy pro tlumení obou reflektorů jediný funkční výstup dekodéru, přičemž směrová závislost je zachována.
Z dekodéru Zimo MX630 jsem vyvedl nevyužité výstupy krátkými kablíky na čtrnáctipinový konektor tak, aby bylo možné všechny využít pro ovládání lokomotivy. Původní využití výstupů pro čelní osvětlení zůstalo zachováno, výstupy FA1 a FA2 jsem využil pro červená návěstní světla se směrovou závislostí, výstupy FA3 a FA4 spínají osvětlení kabin strojvedoucího, výstup FA5 osvětlení strojovny a výstup FA6 jsem využil pro tlumení svitu reflektoru. Výstupy FA5 a FA6 jsou u tohoto dekodéru provedeny jako logické, tudíž jsem na desce s elektronikou posíleny obvody se spínacími transistory.
Klasický motor s pětipólovou kotvou se šikmými plechy používaný v mnoha vozidlech produkce Roco pod různým typovým označením (číslem ND). Motor je dostatečně robustní, má kvalitní ložiska i komutátor, tichý chod a velmi dobré chodové vlastnosti.
Třípólový motor používaný v nových lokomotivách T478 ČKD výroby Roco jako náhrada původního pětipólového 85112. Motor je rozměrově menší, má pouze třípólovou kotvu, menší odběr proudu a především zcela odlišnou trakční křivku s menším sklonem, vyššími počátečními a nižšími maximálními otáčkami.
původní čtyři návěstní světla jsou odstraněna a na čelník je dosazena dvojice návěstních světel v odpovídající rozteči. Osvětlení v režimu bílá / červená je zachováno stejně, jako u ostatních lokomotiv, jsou ovšem vyrobeny nové desky s LED umístěnými v odpovídající rozteči. Dále jsou, stejně jako u ostatních lokomotiv, doplněny leptané kovové tabulky s označením řady, vlastnické tabulky a tovární štítky ČKD.
Přestříkáno je pouze čelo pod předními okny, odstín velmi dobře odpovídá skříni lokomortivy, přechody jsou neznatelné a navíc se skryjí buď do lomení pod předními okny nebo za madla vstupních dveří. Předpokladem je ovšem opravdu velmi pečlivé provedení vykrytí a použití kvalitních materiálů (maskovací páska Tamiya). Hvězda na čele ja provedena štětečkem přes šablonku zhotovenou ze stejného materiálu jako vykrytí. Nakonec bylo čelo přestříkáno polomatným lakem Mr. Gunze do něhož bylo ještě před zaschnutím přistříknuto nepatrné množství matného laku stejného výrobce. Úpravou vznikla lokomotiva T478.3215.
který nesla ještě za ČSD. Malý výstražný pruh byl odstraněn a čelo přelakováno stejně, jako u předešlé lokomotivy. Následně byla skříň pečlivě vykryta a po celém obvodu nastříkán žlutý pruh barvou Revell 15 ve spreji. Dle dostupných fotografií byly doplněny další barevné detaily (šedá madla, modré houkačky) a to převážně z náhradních dílů, které se dají u výrobce dokoupit. Červené pluhy byly přestříkány do šedého odstínu. Fotografie byly ale použity pouze jako vodítko, neb nebylo cílem vytvořit autentický model, ale lokomotivu z konce provozu ČSD a to ve vzhledu, jak mohla v dané době vypadat.
